Dokud jsem znal refraktor Borg pouze z fotografií na internetu, žil jsem v představě, že jej snadno namontuji na tubus stávajícího 8“ SCT, skrze nějž budu při fotografování i pointovat. Myšlenka jistě dobrá. Výsledky nebyly dobré. Alespoň podle informací, nalezených na internetu. Pointovat pomocí SCT samostatně montovaný dalekohled prostě skutečně nelze, zrcadlo ve Schmidt-Cassegrainu se dříve nebo později vždy pohne, nemluvě o tom, že po vybalení 115 mm Borga z přepravní krabice se ukázalo, že se nejedná o žádný subtilní tubusek (jak se jevil na fotografiích), nýbrž o dosti „silnou a těžkou rouru“, o jejímž namontování na hřbet 8“ SCT nemohlo být ani řeči. Proto bylo nutno pro refraktor pořídit ještě vhodnou montáž. Po přečtení mnoha recenzí na montáže zn. Losmandy, aniž by se v jediné z nich objevilo negativní hodnocení, jsem zakoupil od této firmy montáž G-11.

Už od pohledu dokonale zpracovaná (kompletně CNC obrobeno) paralaktická hlavice váží cca 17 kg. Stativ, který je výškově stavitelný v rozmezí 80 až 120 cm a má hmotnost cca 18 kg, je velmi robustní, nohy mají průměr 80 mm a ani jejich vysunutí na maximální výšku nemá žádný vliv na tuhost trojnožky. Daní za tuto extrémní pevnost je však značná neskladnost (stativ se rozebírá na 4 kusy), která trochu komplikuje přepravu (vozem nižší střední třídy). Nosnost montáže udává výrobce asi 28 kg, takže v budoucnu může nést i těžší sestavu než obnáší 4“ refraktor s pointačním dalekohledem.

Jinak má tato montáž vše, co lze od montáže určené k fotografování požadovat: Šneková kola o průměru cca 140 mm, s 360 zuby, pointační rychlosti s násobky 0,3x, 0,5x a 2x (násobky rychlosti otáčení oblohy) a samozřejmě programovatelné PEC a kompenzaci vůle v deklinaci. Výrobcem udávaná hodnota periodické chyby je 10“ bez PEC, při aktivaci PEC by se tato hodnota měla snížit přibližně na třetinu. Montáž má pochopitelně vstup na autoguider.

Obě osy montáže jsou vybaveny axiálními spojkami, jejichž záběr lze nastavit přesně tak, aby byl pohon v RA v záběru a současně se dalo manuálně dalekohledem pohybovat bez nutnosti spojky uvolňovat.

K montáži lze dokoupit polární hledáček pro rychlé ustavení polární osy, přičemž práce s ním je velmi rychlá a příjemná: V jeho zorném poli jsou kromě Polárky vyznačeny polohy ještě dalších dvou hvězd (? UMi a 51 Cep ) – ustavení montáže je pak natolik přesné, že po dobu nejméně 5 minut není patrný žádný drift hvězdy v deklinaci (při zvětšení cca 110x). Výrobce hledáčku navíc neopomněl vyznačit polohy referenčních hvězd pro různé epochy (1990, 2000 a 2010), což je sympatické, neboť hledáček takto bude ještě nějaký ten rok použitelný.

Dosavadní dojmy z montáže jsou výborné, její tuhost je dokonalá a přesnost dle očekávání vysoká: Při použití 9 mm pointačního okuláru

Meade a pointačního dalekohledu s ohniskovou vzdáleností 1000 mm (zvětšení cca 110x) není u sledované hvězdy pozorovatelný žádný drift v RA ani při vypnutém PEC. Pro eventuální programování PEC je tedy nutné použít spíše autoguider anebo dalekohled s výrazně delším ohniskem.

S montáží bez problémů funguje autopointér z web kamery, sestrojený Martinem Myslivcem. Autopointér jsem doposud používal s montáží LX200, přičemž pro jeho použití s montáží G-11 bylo pouze nutno udělat drobnou úpravu v software – oddělit časově korekce v RA a v DE, neboť Losmandy neakceptuje příkazy pro korekce v obou osách současně.

Prozatím jedinou výtkou na adresu montáže je absence nějakého háčku na krabičce ručního ovladače, aby tuto bylo možné někam snadno potmě zavěsit. Jinak mne momentálně nenapadá nic dalšího, nicméně po delším používání montáže se zde určitě objeví nějaké podrobnější hodnocení.